Tempem noha nohu mine se zrakem upřeným k zemi procházím v mrazivém ránu lesem. Vnímám pomalý rytmus vlastních kroků, každý takt lemován zapraskáním namrzlé vrstvy listí, kterým se brodím. Melodii dotváří hukot větru v listí zbavených korunách stromů. Připadám si jako na koncertě smyčcového orchestru. Tu a tam zajásám a ze země zvednu malou...

Zajímavé je, že to číslo
nepředstavuje nic.
Není to moc, není to málo
Není to cíl, není to předěl.

Před dvěma lety na prvních duchovních cvičeních tvorby a kontemplace vznikla tato knížečka. Dlouhou dobu byla jen obrázková. Letos na jaře do ní přibyl i text trapistického mnicha Thomase Mertona z knihy Nová semena kontemplace.