50
50 let
Zajímavé je, že to číslo
nepředstavuje nic.
Není to moc, není to málo
Není to cíl, není to předěl.
Spíš chvalozpěv na život
nebo možná na mnoho životů v jednom.
Když se zastavím
a rozhlédnu se kolem, vidím to,
co jsem udělala, o čem jsem snila,
čím jsem si prošla, co uskutečnila…
zdá se mi neuvěřitelné být tady.
Víc než tíhu věku cítím lehkost svobody
a uvědomění.
Naučila jsem se, že energie a čas
jsou omezenými zdroji,
že mají být vloženy do konstruktivních,
a ne destruktivních směrů,
i když je kolikrát dost těžké poznat rozdíl.
Naučila jsem se, že strach je práh,
který je třeba překonat, abych se
dostala k novým rozměrům zkušenosti.
Že je třeba se učit být spokojený
v nepohodě,
abychom dosáhli velkých snů.
Naučila jsem se, že nelze zvítězit
ve všech bitvách
a že část moudrosti spočívá
v porozumění tomu,
s kterými bitvami má cenu zápasit
a které nechat jít,
neboť velká část našeho života
závisí na bitvách, které si vybíráme.
Naučila jsem se, že vytváření
vzpomínek je nejkrásnější práce,
ale že předtím, než se učíme něco
dělat, se musíme učit být.
Naučila jsem se, že lze snášet
bolest za hranicí
a ještě víc za hranicí toho, o čem
jsem si myslela, že je nesnesitelné.
Že lze překonávat limity
a překračovat hranice, které se zdají
být nepřekročitelné,
a že právě tam, kde si myslíš, že jsi
na pokraji sil, že tam se skrývají
nejneuvěřitelnější zdroje lidského života.
Naučila jsem se, že láska je
jediná věc, která má cenu,
a mohlo by se to zdát být
samozřejmé,
je však třeba být schopný milovat,
a to není samozřejmé ani trochu.
Naučila jsem se, že můžeš dělat
cokoliv, a přesto zůstat neviditelná
nebude to však zbytečné
všechno to, co jsi udělala,
zůstane s tebou
a umožní ti pochopit, kdo jsi.
Naučila jsem se, že ten, kdo ti říká,
že takhle to nelze dělat, hovoří ve
skutečnosti sám o sobě
že mít kolem sebe lidi schopné
se upřímně radovat
z tvých úspěchů je vzácný dar
že sami můžeme být rychlí, ale
spolu můžeme jít daleko
Že lze kráčet životem a hnát se
za špatnými cíli,
aniž bychom pochopili, že je to
právě tohle, co nás dělá nešťastnými
že dodržovat sliby, které jsi dala,
ti umožňuje pochopit,
že jsi schopná konat obtížné věci
Že tak jako tělo,
i duše se může uzdravit,
ale potřebuje tutéž péči
Že se můžeš dostat za hranici
100 metrů pod hladinou,
abys tam hledala své odpovědi
a objevila, že každá odpověď
vyvolává ještě hlubší otázky.
Že ego je nejlstivější nepřítel člověka,
protože zháší city, zatemňuje emoce,
vytváří odstup, drtí vztahy.
Že je možné dosáhnout intimního a
hlubokého propojení mezi tělem a duší,
dokonalé harmonie úmyslů,
skrze které mysl žene
tělo za hranice svých limitů,
a že tělo dokáže unést mysl,
která se hroutí.
Že vděčnost může přetvořit všechno
že není pravda, že tomu začneš
věřit, až to spatříš,
ale spíše že to spatříš,
až tomu začneš věřit
že vždycky existuje alternativní cesta
a ty se můžeš rozhodnout,
že po ní půjdeš
Že hodnoty, které vyznáváš,
mohou být v těžkých okamžicích
světlem a průvodcem
musíš je však v každodenním životě
rozvíjet,
protože když jsi uvnitř problému,
je nekonečně snadnější se ztratit,
než najít cestu ven
A že můžu být šťastná tady,
kde jsem teď
svobodná od toho, co bylo,
od toho, co nebylo,
od toho, co mohlo být
beze spěchu
bez nutnosti dívat se dopředu.
~ Chiara Obino, potápěčka na jeden nádech, dentistka
Český překlad: Zdeněk A. Eminger